Klíště u psů a koček: Čím hrozí?

Vrátili jste se z procházky a objevili na svém čtyřnohém kamarádovi klíště? Pokud bylo přisáté delší dobu a jeho velikost se znásobila, parťákovi věnujte zvýšenou pozornost. Klíšťata totiž přenáší celou řadu nebezpečných onemocnění, která mohou pořádně potrápit. O jaké nemoci jde a jak se klíšťatům účinně bránit? 

Kvůli globálnímu oteplování a zkracujícímu se období zimy se vyskytuje stále větší množství klíšťat, která škodí čtyřnohým parťákům i v chladnějším období roku.

Jde o drobné parazity, kteří se živí krví a při nasátí mnohonásobně zvětšují svůj tělesný objem. Kromě nepříjemného svědění mohou tito škůdci způsobovat spoustu známých i neznámých onemocnění, která mají často těžký průběh. V následujících odstavcích si jednotlivá onemocnění přiblížíme.

Jedná se jedno z nejčastějších onemocnění přenášených klíštětem obecným (Ixodes ricinus) u psů i koček. Jeho původcem je bakterie Borrelia burgdorferi, která u zvířat způsobuje odlišné klinické příznaky než u lidí.

Typická červená skvrna po přisátí se objevuje velmi zřídka a rovněž postižení nervového systému není příliš časté. 

Inkubační doba boreliózy se pohybuje mezi týdny až několika měsíci. Pro její přenos je nutné, aby bylo klíště pozitivním přenašečem a přisátí trvalo alespoň 24 hod.

Klinické příznaky lymské boreliózy u zvířat jsou poměrně neurčité a shodné s řadou jiných onemocnění, díky čemuž bývá diagnostika boreliózy velmi obtížná. 

• několikadenní epizoda náhlého kulhání
• otok jednoho či více kloubů, které jsou teplé a bolestivé
• bolesti svalů
• neochota k pohybu
• nechutenství
• apatie
• vzácně může být postiženo srdce, ledviny či mozek

Při návštěvě veterinárního lékaře je třeba sdělit informaci, že měl váš čtyřnohý parťák klíště. Poté se veterinární lékař zeptá na další otázky, zvíře vyšetří a v případě podezření na lymskou boreliózu odebere vašemu krev, aby v ní mohl hledat protilátky proti boreliím. 

Při pozitivním výsledku nasadí veterinární lékař dlouhodobá antibiotika, která jsou účinná pouze v případě včasného odhalení nemoci.  

Při opožděném zahájení léčby již antibiotika nemají velký efekt a u zvířete dojde k výraznému oslabení imunitního systému s možností poškození některých orgánů.

Další onemocnění přenášené klíšťaty, babesiózu, způsobuje prvok Babesia canis, jehož hlavním přenašečem bývá nejčastěji druh klíštěte nazývaný piják lužní (Dermacentor reticularis). 

Před pár lety se tento druh klíštěte vyskytoval převážně na území jižní Moravy, současné studie však ukazují, že dnes se s ním můžete potkat i v jiných částech České republiky. Babesiózu si také pes může přivézt z jiného státu: nejčastěji např. z Chorvatska či Řecka. 

Inkubační doba se u tohoto onemocnění pohybuje od jednoho až do několika týdnů. Váš parťák se nakazí pouze tehdy, je-li klíště pozitivním přenašečem a přisátí musí trvat alespoň 48 až 72 hod. 

Prvok babesia canis posléze začne napadat červené krvinky, které se rozpadají a mohou ucpávat krevní kapiláry. Důsledkem toho může váš čtyřnohý parťák trpět chudokrevností.

Rozvinula-li se u vašeho parťáka babesióza, objeví se u něj nejčastěji následující příznaky: 

• horečka
• apatie
• malátnost 
• nechutenství
• žluté nebo naopak bledé sliznice
• oranžově zbarvená moč 
• zvětšená slezina

Pouze podle klinických příznaků nelze babesiózu rozpoznat, neboť rozpad červených krvinek se u psů objevuje i z řady jiných příčin.

Při podezření je proto důležitý odběr krve a vyšetření krevního nátěru pod mikroskopem. Kromě něj se krev vyšetří i v krevním analyzátoru, který objeví změny v počtu červených krvinek a krevních destiček. 

V České republice není dosud lék na babesiózu registrován a musí se poměrně složitým způsobem zajišťovat v zahraničí. V případě, že k jeho sehnání nedojde, je možné pro zlepšení stavu kombinovat více antibiotik.

Toto onemocnění přenášené klíšťaty způsobuje bakterie Anaplasma phatocythopilum. Jeho inkubační doba je většinou jeden až dva týdny, někdy však může trvat i déle. 

Váš čtyřnohý parťák se anaplasmózou nakazí opět pouze od pozitivního přenašeče-klíštěte, jehož přisátí musí trvat alespoň 36 až 40 hod. Anaplasma poté napadá bílé krvinky a parazituje uvnitř organismu. 

Anaplasmózu provází hned několik klinických příznaků:

• nechutenství 
• horečka, únava, zimomřivost, kašlání 
• průjem, zvracení, 
• kulhání, bolestivost svalů a kloubů

Uvedené příznaky jsou velmi nespecifické a provází řadu dalších onemocnění, díky čemuž je diagnostika anaplasmózy opět velmi obtížná. 

Pro včasné zahájení terapie je důležité navštívit veterinárního lékaře a odebrat zvířeti krev. Tu lékař vyšetří pod mikroskopem a pomocí krevního analyzátoru, který ukáže specifické změny v počtu červených a bílých krvinek, krevních destiček a někdy i jaterních enzymů.

Při konečné diagnóze nasadí veterinární lékař správná antibiotika, která pomohou anaplasmózu eliminovat. 

Průběh nemoci se však někdy může i přesto ztížit, zejména při současně probíhajícím jiném onemocnění, např. lymské borelióze, kterou přenáší stejný druh klíštěte. Totéž pak platí i obráceně: rozvinutí anaplasmózy může výrazně zhoršit průběh lymské boreliózy.  

Tím nejlepším způsobem, jak bojovat s nemocemi přenášenými klíšťaty, je kromě včasné léčby samozřejmě prevence. 

Vybavte proto svého parťáka kvalitními odpuzovači parazitů, ať již v podobě obojku, nebo speciálního roztoku. Ochrání před klíšťaty i blechami. 

TIP: Přečtěte si také, jak na vyndavání klíšťat a účinnou prevenci u koček. 

• Pokud objevíte přisáté klíště, co nejrychleji jej z kůže odstraňte. 
• Zamezíte tak přenosu nebezpečných látek do těla parťáka a ušetříte ho řady nepříjemných zdravotních komplikací. 
• Kontrolu zopakujte klidně ještě 2. den. Klíště může chvíli po těle putovat.