Adoptujte psího seniora z útulku: 7 důvodů pro

Štěňata se v útulcích nikdy nezdrží moc dlouho, protože jsou roztomilá, krásná a nadějná. Všichni si myslí, že si jednodušeji zvyknou na nový život a že to s nimi bude snazší. Opak je přitom pravdou. Starší psi mají spoustu výhod a jsou už takřka “hotoví” pro život s vámi. Čekají na novou šanci často až do konce svých dní, protože lidé je kvůli předsudkům nechtějí. "Adopcí staršího psa nezměníte celý svět, ale svět toho psa se změní navždy."

Starší psi mají často různé zdravotní nedostatky, které stojí útulek větší výdaje než za ostatní svěřence. Potřebují speciální granule, různé výživové doplňky a léky. Když přijde na lámání chleba, bývají první na řadě, koho čeká utracení. 

Adopcí psího seniora mu zachráníte život a otevřete dveře do nového světa v novém domově. Umožníte mu prožít spokojený podzim života v milující náruči, ne za mřížemi útulku. 

Zaslouží si vaše dítě víc lásky než babička? V žádném případě. Oba dva tvoří pevný celek jménem rodina. Oba dva milujete. Stejné je to i u psů. Starší pes si zaslouží vaši lásku stejně jako malé štěně. A co víc, dokáže být za novou životní šanci mnohonásobně vděčnější než “nevycválané” štěně, které právě neřeší, kde zrovna je.

Že jsou dospělí psi v útulku, protože byli agresivní nebo na někoho zaútočili? Kdepak. Dospělí psi jsou v útulku, protože měli v životě smůlu. 

Do jejich původní rodiny se narodilo mimino a oni to přestali zvládat, páníčci se museli stěhovat někam, kde si neobhájili možnost mít psa, rozešli se, najednou u někoho propukla alergie nebo přišli o práci a psa už si prostě nemohli dovolit. A nebo všechno najednou.

To jsou nejčastější důvody, kterými majitelé stále dokola argumentují. V každém případě, z 90 % to není vina psa, že ztratí domov. Uvidíte, jak v nové rodině rozkvete štěstím a novou energií.

Většina starších psů má výcvik od svých původních majitelů a jsou zvyklí reagovat na základní povely jako je "sedni", "lehni", "zůstaň", "ke mně" a podobně. Adopcí staršího vycvičeného psa ušetříte moře času, energie a nervů. Máte takřka hotového psího parťáka. 

Dospělý pes se dokáže skvěle soustředit na výcvik. Je stejně chytrý jako mladý a zvládne se naučit téměř cokoliv, co po něm budete chtít, pokud k tomu přistoupíte správně. Důležité je najít, co je pro něj největší motivace (pamlsky, hračky nebo něco jiného?), a pak už to půjde skoro samo.

Oproti štěňatům mají psí senioři jednu nespornou výhodu – nebudou vám rozkousávat boty a čůrat na sedačku. Také už nemají ty štěněcí ostré zoubky a ke štěstí jim stačí poměrně málo. Klidný pelíšek a žvýkací hračka na dobrou noc.

Až na výjimky (pokud třeba netrpí separační úzkostí) vás také nepřivítají rozházeným bytem a rozškrábanými dveřmi, že jste je nechali doma samotné.

Od prvního okamžiku bude vaším parťákem na procházky, kámošem při lenošení u televize i ostražitým nočním hlídačem. Když adoptujete štěně, získáte mimino, kterému se budete muset naplno věnovat, chodit ho venčit i v noci, navštěvovat s ním cvičáky, socializovat ho. U dospělého psa tohle všechno zpravidla už odpadá.

Na druhou stranu je pravda, že s pokračujícím věkem se mohou projevovat nejrůznější zdravotní neduhy. Což s sebou přináší větší finanční výdaje. Ty byste ale dříve nebo později měli i s nově pořízeným štěnětem, takže není vůbec žádný důvod, nepořídit si staršího psa z útulku. Zachráníte tak možná více než jeden život.

Pomáhat může každý, stačí jenom chtít. Mrkněte na stránky Packy pro útulkáče, kde můžete přispět do virtuální misky, zaběhnout virtuální běh nebo koupit něco pro sebe a svého psího parťáka. Přispějete tím na veterinární výdaje potřebným útulkům.

• Starší psi většinou v útulku čekají na smrt. Kvůli předsudkům je chce málokdo.
• Není pravda, že skončili v útulku vlastní vinou a jsou problematičtí. Obvykle jen měli v životě smůlu.
• Ano, mají různé zdravotní neduhy, ale ty by stejně mělo za několik let i štěně.
• Mívají základní hygienické návyky a zvládají už některé povely. Máte tak doma hotového psa.